Poslední komentáře

Lepidlo z té samolepy nemá vliv na plast. To jsi už určitě zjistil, když jsi sundaval původní olepy.
U lepidla z lepení na duše bych si nebyl jistý, co to může udělat. Když to bude nějak povrchově degradovat ten plast, tak o nic moc nejde. Může to na něj ale taky působit tak, že se úplně rozpadne.
Kdysi jsem otřel technickým lihem patici kontaktů blesku, protože jsem chtěl očistit kontakty. Lihem jsem pošmidlal i plast kolem vlastních kontaktů. Do roka se ta patice komplet rozpadla. Bylo to na Nikonu.

D700 a D3 jsem měl, teď to provozuje dcera. Objektivy a těla, která používají profesionálové nesou samozřejmě známky používání. Ale málokdy z toho dokážou udělat takový vrak, jako amatéři. Je to dost o přístupu ( já profesionál nejsem, ale mám k těm věcem nějaký solidní přístup).
Že to lepidlo bude degradovat plast, je zřejmé, bude to skutečně jen o čase. Kompletní set těch gum stojí na e-bay 300,- a stovku poštovné. Samotná guma pod pravý palec 250,- a poštovné je zdarma. Je nutné to bastlit tím šmirglem a lepidlem na duše?
(Nedal jsem to jako odpověď, je to teď nepřehledné, omlouvám se.)

Má to jeden dost zásadní problém. To lepidlo na duše po čase bude působit na ten plast těla a degradovat ho. Za další, když potom seženeš originální polepy (což zatím není nemožné), už tam nebudou na zdrsněném povrchu držet, protože jsou samolepící a vyžadují hladký plast.
S gumovýma polepama je většinou jiný problém. Po čase začnou na povrchu lepit a postupně se úplně rozpadat. U starších výrobků ( teď je jedno, jestli jsou to foťáky, kamery, dálkové ovladače k TV atd.) se to téměř neděje. U nových takřka bez výjimky. Myslel jsem si, že jsem tomu značně napomohl, když jsem dal např. pogumovaný dálkový ovladač od Velodyne do nového nábytku z MDF desek. Že se něco uvolňuje z těch MDF,laku.... Ne, začala lepit guma i na tom co ležel ve skleněné vitríně. Prostě to začali dělat z nějaké superekologické stlačené tmy.
Takže já bych se přimlouval za to, sehnat náhradní polepy s integrovanou samolepou.
Skutečně to nestojí za pokusy:
https://www.ebay.com/itm/321474329043?hash=item4ad95cf9d3:g:i40AAOSwBF5e...

Díky za nabídku, servisní manuál už mám a začínám se porozhlížet po dílech, nebo vadném těle...

Dobrý den,
zahlédl jsem Vaši poznámku o ceně špičkového optického skla, ale myslím, že cena je mírně přestřelená. Ve škole se zmiňuji o kvalitě optických skel a mám fotku dvou typů skel - Nikon/Canon a Leica. Bloky obou skel jsou stejně velké, cca na jednu čočku, ale ... Nikon/Canon evidentně do zelena, Leica naprosto bezbarvé, čiré sklo.
Váha skla Leica cca 2x vyšší než Nikon/Canon, cena bloku Nikon/Canon 19 USD, ale Leica 900 USD.
Pokud mi pošlete mail, pošlu Vám slade z prezentace v Ms Office Power pointu i s touto informací. Nevím, kde jsem k tomuto obrázku přišel, prezentace jsem skládal před 10 lety a nepodařilo se mi už dohledat zdroj.
Pokud Vás zajímá a baví fotografie a fototechnika, koukněte na WWW.marcocavina.com.
Tyto stránky mi hodně napověděli a pomohly.
Máte pravdu, že Japonci a Němci v optice umí. Ale Němci jen v Leice, to je špička ledovce.
Hezké dny,
PavelB

Čočka bez AR vrsev má dvě rozhraní vzduch-sklo, tedy propustí 92% světla.
Asi už je velmi málo objektivů, které mají jen jednu čočku. Takže útlumy se pak násobí. Jak jsem psal 6 čoček bez AR propustí jen asi (tuším) 4% světla, což je fakt málo. A 6-ti čočkama se ani std zoom snad ani udělat nedá ("historický" 18-70 má čoček 10, pokud počítám slepence jako jednu čočku).

Protože je propustnost závislá na rozdílu indexů lomu kvadraticky, je vhodné volit materiál AR vrstvy takový, aby byl index lomu přesně mezi indexy lomu obou prostředí.
A ze stejného důvodu (kvadratická závislost) se propustnost výrazně zvyšuje použitím více AR vrstev. A dnes std čočky do objektivů skutečně začínají někde na 7-mi vrstvách. Takže pak i 24-70 nikon Z se 16-ti čočkami se může jevit jako průhledný.

.. a samozřejmně finty s tloušťkami vrstev, aby se aspoň část pásma světla odraženého od začátku a od konce AR vrstvy vyrušila...

AR vrstvy jsou z výše zmíněného důvodu na všech čočkách z obou stran.

Dal jsem si seřadit příspěvky tohoto vlákna podle datumu ( od nejnovějších), stejně je to zpřeházené od těch z r. 2014,2012 a těch nových 2022. Nemám na to nervy, zkusím jenom krátce odpovědět, protože všechna vysvětlení jsou už v těch příspěvkách 2012,2014 atd.
Proč antireflexní vrstvy např. na těch filtrech?
Protože obě strany filtru jsou rozhraní vzduch - sklo. To samé ta přední čočka objektivu. Tím je dané, proč sem výrobci dávají antireflex. vrstvy.
Všechno ostatní o propustnosti, kontrastu atd. je ve vlákně.

Jen malé upozornění-ten uvedený vzorec by se měl týkat jen tzv. "tlustých" vrstev. Těch, jejichž tloušťka je mnohonásobně větší než vlnová délka světla. Tedy těch kde nedochází k interferenci. Jako např. přechod vzduch-sklo čočky objektivu. Pro tenké vrstvy (mýdlová bublina, olej na vodě, anti-reflexní vrstva na objektivu...) takto neplatí. Tam je nutno zahrnout interferenci.
Index lomu dané vrstvy udává, jak se vlnová délka (a rychlost světla) zkrátí v daném prostředí. Antireflexní (MC) vrstvy jsou tlusté přesně 1/4 vlnové délky (přesněji o něco méně, protože světlo dané vlnové délky má v nich o něco kratší délku vlny).

Ano, nesprávná formulace, omlouvám se. MC vrstva světlo nepohlcuje. Pouze "otáčí" vlnu tak , aby se nevzájem vyrušila s vlnou odraženou od povrchu MC vrstvy. Ale k čemu to je např. u filtrů mi nedává smysl. TAm se prostě světlo odrazí ven-pryč od foťáku a ijak tedy neovlivní obraz.
Navíc podle pricipu fungování (obracení vlnové délky) nesnižuje množství odraženého ani procházejícího světla. Pouze se ty 2 odražené vlny "odečtou", ale množství odražené i prošlé energie by mělo zůstat stejné.

Principem antireflexních vrstev (SC, MC, SMC...a nevím jak ještě) je skládání 2 vln monochromatického světla (=1 konkrétní barvy), které jsou v opačné fázi.
1. vlna je odraz z rozhraní vzduch/MC vrstva, 2. vlna je odraz z rozhraní MC vrstva/sklo.
Index lomu udává rychlost šíření vlny v látce a tedy i délku vlny. Pokud je známý index lomu MC vrstvy dá se snadno spočítat její tloušťka tak, aby 2. vlna byla v protifázi s 1. vlnou a ve výsledku se oba odrazy odečtou.
Bohužel, to platí jen pro jednu barvu. Proto se používá více vrstev-pro zamezení reflexe různých vlnových délek (=barev).
Ale jak to funguje na plochách uvnitř objektivu to netuším :-( Pravděpodobně je tam odraz tak nízký, že se neřeší. Resp. u některých nových objektivů jsou MC vrstvy i uvnitř ale obecně se dávají jen na přední čočku. Nebo na filtry-kde mi to nedává smysl. Mám mezery ... :-)

Antireflexní vrstvy nedělají nic jiného, jak snižují rozdíl indexu lomu mezi prostředími. A to jak při vstupu světla do čočky, tak u výstupu.
A co projde, tak se neodrazí (odtud antireflexní vrstvy).
Nebýt antireflexních vrstev, tak soustava 6-ti čoček už je dost neprůhledná...
Asi se dá vyjít odtud: https://cs.wikipedia.org/wiki/Fresnelovy_rovnice

Takže jednoduchý příklad pro vzduch, sklo a paprsek v kolmém směru. Pokud je čočka ze "std" skla, kde index lomu bude ~1,5, tak takovou čočkou projde jen přibližně 92% světla. Pro 6 čoček už je to jen kolem 4% (je to hodně zjednodušené, 4% projdou přímo, zbytek ještě nějaké odrazy, které ale obraz určitě nevylepší).

Zrcátko evidentně koliduje s objektivem.
Kontaktujte Nikon servis, nebo toho pána na Slovensku.
( kontakt tady někde byl)