Na tomto místě vidí registrovaní a přihlášení fotografové bazar - registrujte se u nás také Registrace zdarma.
17 kilometrů od východního pobřeží Skotska leží jeden z nejnebezpečnějších útesů v Evropě. Tento zrádný kus skály si v minulých stoletích vyžádal tisíce lidských životů. Divoké moře s mnohametrovými vlnami a skutečnost, že celý pískovcový útes je většinu dne skryt pod hladinou moře jakoby přitahovalo kolem plující lodě k těmto místům. Jednou se za jediné bouře u tohoto místa ztratilo 70 lodí.
Ač to zní neuvěřitelně, v roce 1800 se mladý inženýr Robert Stevenson rozhodl, že uprostřed moře postaví maják. Na skále kdysi mniši umístili zvon, který měl lodě před nebezpečím varovat, ani ten ale neodolal zmizel v hlubinách moře. Na skále bylo možné stavět jen několik hodin denně, navíc při špatném počasí se nedalo k Bell Rocku ani přiblížit, i přesto se Stevensonovi podařilo zde jeden ze sedmi technických divů světa postavit – jde o jeden nejunikátnějších majáků na světě, takže pokud vás majáky něčím přitahují, můžete se k němu vydat. Ze skotského Edinburghu stačí dorazit do městečka Arboath, odkud vás za dobrého počasí několik místních mořských vlků je ochotno dopravit k Bell Rocku. Budete muset mít velké štěstí, neboť dobré počasí je zde spíš vzácnost. Nám se to podařilo, i když se kapitánovi moc nechtělo. Když jsme se ale zeptali, zda je cesta opravdu nebezpečná, nebo bude jen značně nepohodlná, jeho hrdost mu nedala a po prohlášení, že jeho loď vydrží vše, souhlasil s vyplutím. Když se po více než hodině dostanete od pobřeží na širé moře, kde uprostřed majestátně vládne Bell Rock, jen těžko si budete představovat, jak to mohl člověk postavit.

Bohužel přímo na majáku není možné zakotvit a to ani za dobrého počasí. Jste tak odkázáni na fotografování z více či méně se houpající lodě. Pokud je dostatek světla, tak to není zas takový problém, ale udělat pěknou ranní či večerní fotografii Bell Rocku je oříšek - nehledě na to, že musíte vychytat počasí, aby vás tam někdo vzal. K majáku není přivedena elektrická energie a nemá svůj zdroj pitné vody. Až do roku 1988 zde fungovala lidská obsluha, které sem buď lodí nebo vrtulníkem vozili jídlo, pití, palivo na svícení a čerstvé noviny. Právě v roce 1954 sem vrtulník z nedaleké rybářské vesnice dopravoval čerstvý tisk a pilot se stal zatím poslední obětí majáku, když se roztříštil pod náporem větru o jeho východní stěnu. Dnes svítí maják díky slunečním kolektrům a diesel-agregátorům, které vypomáhají v zimě, několikrát do roka sem zavítají údržbáři, zkontrolují stav a doplní potřebné palivo. Maják jako takový ale slouží dodnes a především v dobách zlého počasí je neodmyslitelným pomocníkem všech mořeplavců. Pokud si budete chtít od moře odpočinou, můžete nedaleko Edinburghu navštívit také proslulou Rosslinskou kapli, nejvýznamnější stavbu všech templářů a svobodných zednářů a také místo, kde Dan Brown končil svůj román Šifra mistra Leonarda. Samotný dokument o Bell Rocku můžete shlédnout zde.
- Pro vkládání komentářů se musíte registrovat nebo přihlásit