Představujeme Nikon Coolpix L110

Ultrazoomová prvotina od Nikonu řady Life, model L100, se naší redakci úspěšně vyhýbal, o to víc jsme byli zvědavi na jeho nástupce – Coolpix L110, který by již neměl trpět „dětskou nevyzrálostí“. Podívejme se na něj...

Konstrukce

Nikon Coolpix L110 je, ač se jedná o model ze série ultrazoom, příjemně malý a lehký fotoaparát (samotný váží cca 360 g, s dodávanými lithiovými články cca 420 g a s nabíjecími články typu Eneloop pak 465 g; rozměry jsou cca 109 x 74 x 78 mm), který se vejde i do větší kapsy u bundy. Přístroj se nejen dobře drží (pogumovaný grip na přední straně je opravdu příjemný a neklouže), ale i obstojně vypadá. Na první pohled byste ho možná ani netipovali na zástupce nejlevnější řady L. Do té spadá spíše základní funkční výbavou, blízkou nenáročnému fotografovi. Navíc kromě běžné černé barvy bude k dostání i v tmavě červeném odstínu.

Při vrchním pohledu na fotoaparátu zaujme stereofonní mikrofon, umístěný v místech, kde mají dražší přístroje patici systémového blesku. Vpravo od něj je pak umístěn reproduktor. Celkově jsou linie modelu L110 v horní oblasti přepracovány oproti modelu L100. Blesk se vyklápí ručně povytažením, čímž se eliminují nechtěné odpaly v situacích, kdy je použití blesku nevhodné.

Také zadní strana fotoaparátu doznala změn. To kvůli přidání samostatného tlačítka pro nahrávání videa. U modelu L110 totiž můžete zahájit nahrávání v kterémkoliv režimu fotoaparátu. Ale to předbíháme...

Jednoduché ovládání

Ovládání celého fotoaparátu se děje pomocí několika tlačítek (a samozřejmě spouště se zoomovacím prstencem :-)). O řadu parametrů se fotoaparát chytře stará sám. Hlavním rozcestníkem pro volbu provozního režimu Coolpixu L110 je základní nabídka, která se zobrazí po stisku tlačítka SCENE. Na výběr jsou následující režimy:

• Snadný auto režim, což je automatické vybírání scénického programu. Dříve tato funkce bývala zařazena jako první volba v režimu Scénických programů, vzhledem k jejím možnostem a snadnosti využití se však dostala na samostatné a rovnou i čestné první místo celého rozcestníku. Méně znalí uživatelé možná u této volby na dlouhou dobu zůstanou a tlačítko SCENE budou ignorovat. Video lze totiž zapínat přímo samostatným tlačítkem, aniž by se muselo přepínat do jiného provozního režimu... :-)
• Scénické programy – na výběr je celkem 14 různých programů, speciálně přizpůsobených dané situaci (např. režim Portrét, Pláž/sníh, Západ slunce, Noční krajina, Jídlo atp.)
• Inteligentní portrét – zde se setkáme s technologiemi pro rozpoznání obličejů vedoucích k lepšímu zaostření a retuši efektu červených očí od blesku, detekci mrknutí či samospoušť aktivovánu úsměvem
  
• Sériové snímaní sportu, při kterém fotoaparát automaticky nastavuje rozlišení na 3 Mpixely a současně používá vyšších citlivostí pro možnost focení kratším časem. Sériové snímání je možné rychlostí až 13 sn./s při maximální délce 20 sekvenčně pořízených fotografií (ve specifikacích je uváděno až 30 fotografií, rozdílná interpretace může být způsobena testováním předprodukčního vzorku)
• Automatický režim – v něm je možno paradoxně nejvíce ovlivnit tvorbu fotografie. K dispozici je volba vyvážení bílé barvy (včetně ručního nastavení), velikost fotografie, způsob sériového snímání, aktivace barevných filtrů (ČB, sépie, živé barvy, posun do modré) a především ruční možnost nastavení citlivosti snímače v rozsahu 80 až 1600 ISO (resp. až 3200 ISO při snížení rozlišení na 3 Mpixely). To je jedno z řady zajímavých zlepšení oproti předchozímu modelu L100.
  

Sympatické video

Model L110 umožňuje pořizovat videosekvence v kterémkoliv okamžiku bez závislosti na nastaveném režimu přístroje. Maximální rozlišení je 1280x720 (HD 720p) ukládaného při snímkovací frekvenci 30 sn./s do formátu MOV. Délka jednoho záznamu je nejvýše 29 minut. Ozvučení je stereofonní, což je na přístroj řady L určitě zajímavé (externí mikrofon nelze připojit). Během natáčení je možno využít optického zoomu (motorek jede mnohem pomaleji než při změně ohniska během focení, takže není ani moc slyšet v záznamu), stabilizace, průběžného doostřování, kompenzace expozice (nutno nastavit ještě před zahájením expozice, následně se již jas reguluje automaticky) i redukce šumu větru. Právě možnost změny ohniskové vzdálenosti během nahrávání videosekvence či rozsah záběrů od makra až po extrémní přiblížení vzdálených objektů na tomto fotoaparátu skutečně zaujmou. V souvislosti s natáčením videa stojí za zmínku i HDMI výstup fotoaparátu pro připojení k moderním televizím.

Zde jsou dvě krátké ukázky pořízených videosekvencí:

Praktické zkušenosti

Hned na počátku je třeba upozornit, že nasbírané zkušenosti pocházejí z testů předprodukčního vzorku, a proto se chování finálního produktu může lišit!
Nikonu se v poslední době daří Coolpixy příjemně zrychlovat, práce s L110 je toho důkazem. Menu se zobrazuje a prochází přijatelně rychle, překreslování displeje v režimu snímání je plynulé a rychlé. Celkový dojem z displeje samotného je velmi dobrý – pozorovací úhly jsou optimální, rozlišení 460.000 bodů při úhlopříčce 7,5 cm je naprosto dostatečné.
Od startu do možnosti pořízení prvního snímku je potřeba vyčkat necelé 4 s, což není na ultrazoom zas až tak špatný výsledek. Po expozici fotografie je potřeba pro její zpracování a uložení počkat do možnosti zahájení ostření dalšího snímku necelé 4,5 s v režimu focení jednotlivých snímků. Změna z nejkratšího na nejdelší ohnisko objektivu či obráceně je možná za cca 1,7 sekundy s tím, že zastavit se je možno přibližně ve 14 polohách. Znovu připomínáme, že tyto časy byly naměřeny u předprodukčního vzorku a mohou se ve finále změnit!
Ač mají ovládací tlačítka pouze nízký zdvih a jsou umístěna relativně blízko sebe, reagují dobře a spolehlivě. Fotoaparát se nechal ovládat i v tenkých pletených rukavicích. Pouze několikrát během týdenního testování došlo k nechtěnému zapnutí nahrávání videa. To kvůli tomu, že ovládací tlačítko je blízko místa, kde se přístroj drží palcem. Toto umístění je však úmyslné a podobné videokamerám – zapínání palcem je ideální pro pohotové ovládání bez zbytečných přehmatů a jimi způsobených otřesů přístroje.

 

Obrazová kvalita

Šum na denních snímcích

Rozlišení 12 Mpixelů při velikosti čipu 1/2,3“ sice není žádná výhra, nicméně do hodnoty 200 ISO není šum ve fotografiích pořízených Coolpixem L110 nikterak rušivý a ještě i hodnota 400 ISO vykazuje dobré výsledky (myšleno na kompaktní přístroj). Nastavením citlivosti 1600 ISO však již začnou vznikat hodně nekvalitní snímky, v nichž se navíc v monotónních plochách projeví patrné „řádkování“ (světlejší a tmavší pruhy) způsobené extrémním zesílením signálu ze snímače. Raději bychom již u této citlivosti viděli snížení rozlišení výsledné fotografie, podobně jako se tomu děje od citlivosti 3200 ISO. Pro zmenšení fotografie na web či tisk menšího formátu je podle nás nižší rozlišení s lepší barevností a celkovou jednotností obrazu tou lepší cestou. Opět připomínáme, že hodnotíme předprodukční vzorek!!!
Míra doostření nelze u Coolpixů řady L nastavit a výrobce jde v tomto ohledu cestou komerční, tedy směrem k líbivějšímu vyššímu doostření. Tedy především při nižších nastavených citlivostech. U těch vyšších se naopak více „rozmazává“, aby nebyl šum tolik vidět.
 
Informace o citlivosti se zobrazí, pokud nad výřezem chvíli podržíte ukazatel myši

 

Šum testovací obrazec

ISO 80

 
ISO 100

 
ISO 200

 
ISO 400

 
ISO 800

 
ISO 1600

 
ISO 3200

 
ISO 6400

 

Kresba a zkreslení objektivu

Objektiv Coolpixu L110, nabízející přepočtený ohniskový rozsah 28 - 420 mm při světelnosti f/3,5 – 4,5, nás mile potěšil. Vykazuje přijatelnou chromatickou aberaci, dobrou ostrost i nízké optické zkreslení. Teprve při použití maximálního přiblížení dochází k patrnému změkčení kresby, a to po celé ploše obrazu. Všechny přednosti i neduhy můžete vidět na ukázkových fotografiích v tomto článku či přehledně na snímcích testovacího obrazce:

 
Ohnisko 28 mm

 
Ohnisko 50 mm

 
Ohnisko 150 mm

 
Ohnisko 420 mm

Konstrukce objektivu umožňuje ostření v režimu makro dle specifikace již od 1 cm, ve skutečnosti lze ostřit ještě blíž. Samozřejmě však vyvstane problém se zastíněním scény vlastním fotoaparátem. Tento supermakro režim pracuje při ohniskové vzdálenosti cca 80 mm. Pro focení v přírodě je výhodnější ještě více přiblížit – při ohnisku cca 180 mm lze ostřit již od 14 cm, přičemž míra zvětšení je stále velice dobrá.

 

Automatické vyvážení bílé barvy

Automatické vyvážení bílé barvy podává velmi dobré výsledky, fotografie často působí přirizenějším dojmem, než při ručním nastavení. Pro případ potřeby je možno nastavit vyvážení bílé i ručně pomocí bílé nebo ještě lépe neutrálně šedé předlohy.
Informace o zvoleném barevném vyvážení se zobrazí, pokud nad náhledem chvíli podržíte ukazatel myši

 

Rozsah ohnisek objektivu

 

Další ukázkové fotografie

Základní expoziční parametry se zobrazí, pokud nad náhledem chvíli podržíte ukazatel myši. Další ukázkové fotografie včetně formátu NEF naleznete v prémiovém pokračování tohoto testu.

 

Závěr

Nikon CoolpixL110 nás celkově mile překvapil. Jedná se o příjemně malý a lehký fotoaparát s jednoduchým ovládání. Přitom jeho vnitřní inteligence dopomáhá k pořízení pěkných fotografií. S modelem L110 jsme dokázali často zachytit to, co jsme skutečně potřebovali, což se nedalo říci ani o některých předchůdcích z řady P. Coolpix L110 je na svou třídu pohotový přístroj.
Schopnosti pořizovat video s velmi zajímavými parametry a možnostmi nastavení již z této funkce nečiní jen doplněk fotoaparátu, ale plnohodnotnou pozici v jeho schopnostech. Výsledná obrazová kvalita je pro běžného fotografa zcela dostatečná. Samozřejmě při zhoršených světelných podmínkách se kvalita zhoršuje, ale zde pomůže např. stabilizace obrazu.
Podtrženo sečteno, hledáte-li kompromis mezi cenou (přístroj se začne v Centru FotoŠkoda prodávat za 6490,- Kč s DPH jak v černém, tak červeném provedení), rozměry, funkční výbavou a složitostí ovládání, může být nový Nikon Coolpix L110 tou správnou volbou. A to nejen pro cestovatele, kteří navíc jistě docení možnost napájení čtyřmi tužkovými články jakéhokoliv typu (u fotoaparátu došlo oproti předchozímu modelu L100 ke zlepšení spolupráce s nabíjecími články, takže jsme bezproblémově fotili kromě přiložených lithiových článků i se standardními Ni-Mh akumulátory či nabíjecími články Sanyo Eneloop).

 

 
Recenze je založena na zkušenostech s fotoaparátem Nikon Coolpix L110 s přeprodukční verzí FW. Proto se finální produkt může chovat trochu jinak, než popisujeme! Za rychlé zapůjčení děkujeme společnosti Nikon CZ.